Pravidla kampaně v kostce (stručný manuál)

Manuál vytvořili Jan Outlý a František Sivera. Veškerý obsah této stránky je neoficiální. Vykládat pravidla kampaně je oprávněn pouze Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí

Co je a co není kampaň?

Volební kampaní se dle zákona rozumí jakákoliv propagace kandidující politické strany (hnutí) nebo koalice a jejich kandidáta nebo volební agitace v jejich prospěch, zejména veřejné oznámení určené na jejich podporu anebo sloužící v jejich prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiné kandidující politické strany (hnutí), koalice a jejich kandidáta. 

Jinými slovy, platí, že kampaní je to, co propaguje nebo naopak haní kandidující subjekt či jeho kandidáta a současně se za to obvykle platí (nebo se za to zaplatilo, ačkoliv obvykle je to zdarma). To vše jen v době, kdy podle zákona běží kampaň. Pokud kampaň neběží, neplatí pro politickou propagaci ani negativní politickou reklamu žádná pravidla daná volebním zákonem.

Zapojením do kampaně ve smyslu volebního zákona tedy není například nošení drobných propagačních předmětů na vlastním těle či oděvu (typicky odznáčky, „placky“, potištěné pokrývky hlavy, šály, šátky, trička, případně propisky a podobně), protože za to se obvykle úplata neposkytuje. Ale pokud si za nošení předmětů nechal někdo zaplatit, do kampaně ve smyslu zákona vstoupil. Totéž platí například o jednotlivé nálepce na vlastním automobilu, za podmínky, že polep zabere jen drobnou plochu. Za drobný rozměr považuje Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen ÚDHPSH) plochu odpovídající formátu A4. 

Další častou formou projevení náklonnosti či nesouhlasu s kandidujícími jsou příspěvky na sociálních sítích. Pokud jde o soukromý, nekomerční profil, za jehož správu a “copywriting” se nikomu neplatí, příspěvky nejsou propagovány pomocí reklamních instrumentů a součástí sdělení nejsou audiovizuální materiály, za jejichž výrobu se (obvykle) platí, nejedná se o volební kampaň ve smyslu zákona. 

Jak postupovat situacích, kdy agitace již zákonné kampaně naplní, popisuje kapitola Veřejnost v kampani.

Začátek a konec kampaně

Kampaň začíná dnem, kdy je ve Sbírce zákonů zveřejněno vyhlášení voleb, a končí dnem, kdy jsou tamtéž zveřejněny konečné volební výsledky.

 

Od kdy začínají platit pravidla?

Pro strany (hnutí), koalice a jejich kandidáti platí jiný princip než pro registrované třetí osoby (veřejnost).  Zatímco strana (hnutí), koalice a jejich kandidát jsou pravidly kampaně vázáni už od vyhlášení voleb, dalším osobám vzniká povinnost jednat podle zákona (tedy registrovat se a splnit další související povinnosti registrovaných tzv. třetích osob, v případě, že chtějí bez vědomí kandidujících subjektů agitovat) až po formální registraci kandidátních listin. 

Strana (hnutí), koalice a jejich kandidát

Může se stát, že strana (hnutí), koalice či jejich kandidát vstoupí na „veřejné kolbiště“ se svou volební kampaní později než s vyhlášením voleb.  Za vstup do kampaně se (po vyhlášení voleb) považuje faktické jednání kandidujícího subjektu (nebo s jeho vědomím jiné osoby), kterým začal vykonávat činnost odpovídající volební kampani.  Za takové jednání se v praxi považuje například zřízení volebního účtu či  vstup do veřejného prostoru, který je provázen materiálními náklady na propagaci.

Další osoby

Třetí osoby nejsou povinny předjímat úmysly jednotlivých potenciálních kandidátů a jejich politických subjektů, i kdyby se jevilo jako nepochybné, že se voleb hodlají účastnit. Třetím osobám, které hodlají agitovat ve prospěch nebo v neprospěch kandidátů, stran, hnutí či koalic bez jejich vědomí, vzniká povinnost registrovat se a plnit povinnosti registrovaných třetích osob až poté, co příslušný správní orgán pravomocně rozhodně o registraci kandidátních listin pro dané volby a rozhodnutí o registraci zveřejní na úřední desce, tj. 49. den přede dnem voleb. Podrobněji se třetím osobám věnuje kapitola Veřejnost v kampani.

Povinnosti při vstupu do kampaně

Politické strany (hnutí) a koalice mají při vstupu do kampaně tři povinnosti. Musejí zřítit volební účet, vyčlenit internetovou stránku, na které budou zveřejňovat informace o financování kampaně, a začít vést oddělené účetnictví o kampani. Odkaz volební účet a web s informacemi o financování kampaně musejí pomocí tohoto formuláře oznámit ÚDHPSH. (Pozor, formulář má dvě podoby – zvlášť pro samostatně kandidující strany a hnutí a zvlášť pro koalice.)

Volební účet je podle zákona potřeba zřídit do 5 dní od vyhlášení voleb. Pokud ale strana (hnutí) koalice nebo jejich kandidát začnou s kampaní později, je dnem zahájení jejich volební kampaně den, v němž svým jednáním poprvé naplnili znaky volební kampaně. ÚDHPSH vyžaduje, aby strany (hnutí) či koalice měly volební účet zřízený nejpozději v den, kdy kampaň zahájily. Nejzazším termínem, kdy se kampaň účastníků voleb považuje za zahájenou, je poslední den lhůty pro doručení registrace kandidátní listiny příslušnému orgánu. 

Povinnosti při vstupu do kampaně mají také registrované třetí osoby. Těm se věnujeme v kapitole Veřejnost v kampani.

Označení volební agitace

Agitaci musejí označovat jak strany (hnutí), koalice a jejich kandidáti, tak registrované třetí osoby. Tato pasáž se týká prvně uvedených. Povinnosti registrovaných třetích osob naleznete níže. Na prostředcích kampaně nestačí uvést pouze název kandidujícího subjektu. Volební agitace musí na komunikačních médiích a velkoplošných zařízeních obsahovat také informaci o zadavateli a zpracovateli. 

 

Zadavatel 

Zadavatelem je osoba (fyzická či právnická), která si objednala daný prostředek volební kampaně, tedy obvykle kandidující politická strana (hnutí), koalice, jejich kandidát, podporovatel apod.

Zpracovatel

Zpracovatelem je ten, u koho byl prostředek objednán, kdo volební kampaň vytvořil a u koho byla objednávka vyfakturována, tzn. autor podoby daného prostředku kampaně (webové stránky, billboard, plakát, videospot aj.). Typicky se jedná o reklamní a PR agentury, firmy poskytující poradenství v oblasti volebních kampaní nebo se podílí na jejich realizaci. Naopak zpracovatelem není vlastník nástroje, jakým je daný prostředek šířen (např. majitel plakátové plochy, majitel billboardu, provozovatel rozhlasového vysílání apod.). V případě, že se na podobě propagačního materiálu podílí více samostatných subjektů (samostatný fotograf, grafik, copywriter atp.), uvede se jako zpracovatel ten, jehož podíl na podobě materiálu byl největší.

Obsah a forma informace o zadavateli a zpracovateli

Zadavatel: uvedeno musí být jméno fyzické nebo název právnické osoby, případně název koalice (ačkoliv nemá právní subjektivitu). Toto označení by se v zájmu transparentnosti nemělo v průběhu kampaně měnit. U složitých či dlouhých názvů, které by nepřiměřeně zasahovaly do obsahu agitačního sdělení samotného, se uvede oficiální zkratka (v případě koalic zkratka přidělená Českým statistickým úřadem po registraci listin).

Zpracovatel: uvede se jméno fyzické nebo název právnické osoby.

Ačkoliv zákon o formě, jakou tyto informace mají být uvedeny, nehovoří, je vhodné uvést tyto informace takovou barvou a velikostí písma, aby byly pro běžného konzumenta čitelné. Důležité je také pamatovat na vhodné umístění textu: řada billboardů, citylightů, vitrín a podobně má instalovaný rám, který informaci uvedenou při samotném okraji sdělení zakryje.

Typy prostředků kampaně

Zákon rozlišuje dva prostředky volební kampaně: komunikační médium a velkoplošné zařízení. Za komunikační médium se považuji i sociální sítě, zde je však vzhledem k jejich specifičnosti vyčleňujeme do samostatné pasáže.

Komunikační médium

Za komunikační médium lze považovat cokoliv, co zprostředkovává propagaci mezi subjektem realizujícím kampaň a jeho potenciálním voličem. Může se jednat o transparent, plakát, jiný tištěný materiál, audiovizuální materiál, internetovou stránku apod. Jakékoliv komunikační médium, které je tedy využito k volební kampani, tak jak ji definuje zákon, je předmětem regulace kampaně. POZOR: komunikačním médiem jsou také sdělovací prostředky obcí a krajů (radniční noviny, krajské zpravodaje, obecní rozhlasy, videožurnály, internetové televize a podobně). Žádné z těchto či obdobných komunikačních médií nemůže být v době volební kampaně použito k propagaci kandidujících politických subjektů a jejich kandidátů, a to ani v případě, že by se jednalo o placenou inzerci (viz též níže).

Velkoplošné zařízení

O velkoplošných zařízeních zákon hovoří zejména ve vztahu k obcím. Obecní komunikační média sice nemohou být využívána k propagaci kandidujících subjektů, ale to se netýká těch velkoplošných zařízení, které jsou zpoplatněny. Příkladem jsou bannery, potisky na MHD nebo plochy k výlepu plakátů.  

POZOR! Přísně je naopak nahlíženo například na využití obecního rozhlasu nebo periodik vydávaných obcemi, městy, kraji a jimi ovládanými společnostmi k volební agitaci. Veřejný funkcionář (poslanec, senátor, hejtman, primátor, zastupitel politické strany či hnutí) nebo kandidát ve volbách do takových periodik přispívat může, ale musí se držet striktně témat týkajících se výkonu jeho funkce, nepoužívat logo politické strany či hnutí a nevyužívat dané médium ke své propagaci. Příklad. Příspěvek starosty v periodiku vydávaném obcí může obsahovat pouze vyjádření k tématu, které se týká obce. 

Sociální sítě

Ne všechny profily a příspěvky na sociálních sítích naplňují znaky volební kampaně. Pokud jde o osobní profil kandidáta (soukromý, nekomerční), za jehož správu není vyplácena odměna, příspěvky nejsou propagovány pomocí reklamních instrumentů a nebudou zde publikovány materiály, za jejichž výrobu bylo zaplaceno nebo se za ni obvykle poskytuje úplata, pak se bez ohledu na obsah příspěvků nejedná o volební kampaň ve smyslu volebního zákona.

Pokud je však v rámci příspěvku zveřejněného na soukromém profilu použit audiovizuální materiál, který naplňuje znaky kampaně, nebo jsou-li příspěvky obsahující sdělení ve prospěch či neprospěch účastníků voleb vytvářeny copywriterem či PR pracovníkem za úplatu (případně je za jinou činnost spojenou s provozováním takového profilu poskytována úplata), jedná se o volební kampaň a je třeba, aby byl příslušný audiovizuální materiál opatřen informací o zadavateli a zpracovateli. Současně je nutné uvést informaci o zadavateli a zpracovateli na hlavní stránce takového profilu kandidujícího subjektu (politické strany, hnutí, koalice a jejich kandidáta), například v informacích o profilu či v impressu. V textových příspěvcích zveřejněných na takto označením profilu už není třeba informaci o zadavateli a zpracovateli uvádět.

Mnoho audiovizuálních materiálů nenaplňuje znaky kampaně. Nejčastěji se jedná o vlastní fotografie pořízené účastníkem kampaně, “selfíčka”  atp. Pokud se jedná o fotografii bez zásahu, za nějž byla nebo se obvykle poskytuje úplata (typicky tedy „selfíčka“, fotky vyladěné svépomocí za použití běžných neplacených aplikací atp.), nenaplňuje taková fotografie – bez ohledu na svůj obsah – znaky volební kampaně, jak ji definuje volební zákon a tedy nemusí být jako prostředek kampaně označena.

Veřejnost v kampani

V kampani může být a bývá aktivní i veřejnost – ať už chce účastníka voleb podpořit, nebo vystupovat proti něm. Ode dne oficiální registrace kandidátních listin platí pro veřejnost v kampani pravidla daná zákonem. Pravidla se liší podle toho, zda se veřejnost do kampaně zapojuje s vědomím kandidující strany (hnutí), koalice či jejich kandidáta, nebo zda jedná bez jejich vědomí.

Agitace s vědomím kandidujícího uskupení 

Nejčastější formou takovéto podpory je umístění volební agitace na vlastní nemovitost, podoby ale mohou být různé. Účastník voleb (kandidující strana/hnutí, koalice či jejich kandidát) musí o podpoře prokazatelně vědět. Většina zavedených stran má pro tyto účely připravené jednoduché smlouvy. Přestože se jedná o nefinanční podporu, účastník voleb musí její hodnotu vyčíslit, protože strana (hnutí) nebo koalice musí takovou podporu vykázat. Podporovatel se tedy nemusí do kampaně nijak registrovat, vše za něj zařídí subjekt, kterému podporu poskytl. Strana má zákonné zmocnění (a povinnost) uvést o každém podporovateli v závěrečné zprávě celé jméno, datum narození a obec pobytu (u právnických osob název, IČO a sídlo).

Agitace bez vědomí kandidujícího uskupení (“registrovaná třetí osoba”)

Bez vědomí kandidujícího subjektu se do kampaně obvykle zapojuje ten, kdo chce uskutečnit negativní kampaň, tedy míní šířit sdělení v neprospěch takového kandidujícího subjektu. Do doby oficiální registrace kandidátních listin tak lze činit mimo režim volebního zákona, tedy bez registrace a s ní spojených povinností. Upozorňujeme však, že i v tom případě platí povinnost zajistit, aby sdělení či prezentace byly označeny v souladu se zákonem č. 40/1995 Sb. (zákon o regulaci reklamy). Počínaje dnem následujícím po dni registraci kandidátních listin je ten, kdo se do kampaně zapojuje bez vědomí kandidujícího subjektu povinen registrovat se u ÚDHPSH jako tak zvaná registrovaná třetí osoba.

Registrační formulář pro volby do Sněmovny 2021 naleznete zde. Jsou-li vyplněny všechny požadované informace, úřad žadateli neprodleně vyhotoví osvědčení o registraci, které bude obsahovat mimo jiné evidenční číslo třetí osoby. Registrovaná třetí osoba má povinnost všechny prostředky kampaně označit tímto evidenčním číslem a svým jménem a příjmením, právnická osoba uvádí vedle evidenčního čísla název právnické osoby. Podobu tohoto označení zákon nijak neurčuje, ale z povahy jeho účelu vyplývá, že by mělo být viditelné a čitelné přinejmenším z obdobné vzdálenosti jako agitační sdělení.

Pro financování kampaně má registrovaná třetí osoba povinnost si v bance zřídit veřejně přístupný (transparentní) volební účet. Dále si musí zřídit internetovou stránku (zdarma lze využít mnoha veřejných platforem), na které bude zveřejňovat informace o financování své kampaně. Informace o této stránce a o transparentním účtu musí pomocí formuláře dostupného zde oznámit úřadu. 

Pro svoji kampaň má registrovaná třetí osoba finanční limit 1,8 milionu Kč. Započítávají se do něj nejen finanční výdaje, ale také hodnota bezúplatných plnění (zboží a služeb poskytnutých bezplatně). 

O peněžních výdajích i bezúplatných plněních si registrovaná třetí osoba musí vést evidenci. Její podobu zákon neupřesňuje. Je však nutné, aby tato evidence rozlišila (a) výdaje na předvolební průzkumy, (b) výdaje na úhradu inzerce v tisku, (c) výdaje na úhradu venkovní reklamy, (d) jiné výdaje. Tento přehled má registrovaná třetí osoba povinnost do 10 dní po skončení volební kampaně zveřejnit na internetové stránce s informacemi o financování volební kampaně, kterou úřadu nahlásila. Zveřejněn zde musí být nejméně 3 měsíce. Evidenci spolu s výpisy z volebního účtu si nadto musí po dobu alespoň 5 let uchovat a na výzvu úřadu ji poskytnout.

Hodnota kampaně a co do ní počítat

Hodnota kampaně nesmí přesáhnout 90 mil. Kč včetně DPH u kandidujících subjektů a 1,8 mil. Kč včetně DPH u registrovaných třetích osob. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu. 

Kromě klasických výdajů na vedení volební kampaně, tedy propagaci kandidujícího subjektu a volební agitaci (jako služby PR a reklamních agentur, poradenských firem a firem realizujících volební kampaň, tvorbu vizuálů, pronájem ploch určených k propagaci a podobně), to znamená, že musí být vyčíslena a následně zahrnuta do finančních nákladů i hodnota bezúplatně poskytnutých ploch pro vylepení plakátů, bezúplatného poradenství či jiných bezúplatných plnění.

Výdaj kampaně (finanční i nefinanční povahy)  může uskutečnit i každý jednotlivý kandidát, dokonce může přijmout podporu od třetí osoby. Za to, že jsou dodržena pravidla financování kampaně (včetně označování materiálů povinnými informacemi) přitom odpovídá subjekt, na jehož listině kandidát figuruje. Proto je potřeba, aby kandidující subjekt měl alespoň kopie jednotlivých dokladů potvrzující výdaj kandidáta a zahrnul je do volebního účetnictví.

Zvláštní postavení v evidenci výdajů hrají i dobrovolníci. Jejich práce by měla ve finálních nákladech být také zohledněna, přičemž její hodnota se odvíjí od „ceny obvyklé“ za práci, kterou dobrovolník v rámci volební kampaně vykonával. Ve zprávě o financování bude tedy za práci dobrovolníků uvedena nenulová hodnota. Činnost členů strany, kandidátů v daných volbách a rodinných příslušníků těchto dvou skupin však lze považovat za skutečně bezplatnou a vyčísluje se tedy částkou 0 Kč. Je ovšem potřeba tuto hodnotu ve zprávě o financování kampaně uvést!

Dále platí, že pokud kandidát zaštítí nějakou akci a bude v souvislosti s touto akcí zmiňován a propagován v kontextu se svou kandidaturou, musí tuto propagaci započítat do výdajů na vedení kampaně.

Do hodnoty kampaně se započítá také hodnota agitace veřejnosti s vědomím strany (hnutí),  koalice či jejich kandidáta

Poskytnutí daru

Ačkoliv se běžně používá spojení “sponzor kampaně”, strany a hnutí přijímají dary bez ohledu na to, zda aktuálně nějaká kampaň běží, na tak zvaný zvláštní účet. Jedná se o transparentní účet, který musí mít zřízený každá strana, která dary přijímá. Dary se tedy neposílají na volební účet – ten slouží jen k hrazení výdajů kampaně a strany si na něj posílají ze zvláštního účtu peníze dle potřeby. “Sponzorem kampaně” se tedy stává “běžný” sponzor, jehož dar si  strana převedla na volební účet a použila ho k úhradě volebních výdajů. Koalice nemají právní subjektivitu, proto nemohou samy dary přijímat. Za koalici tedy dary inkasuje některá ze stran, které koalici tvoří. 

Kromě peněžního daru mohou sponzoři poskytovat také bezúplatná plnění (například prostor pro agitaci na vlastní nemovitosti, slevu jimi dodané zboží či služby, nákup prostředků kampaně z vlastních peněz). 

Bez ohledu na to, zda se jedná o finanční podporu nebo o bezúplatné plnění, je kandidující subjekt povinen všechny podporovatele evidovat. Pokud hodnota podpory překročí 1.000 Kč, smí ji strana (hnutí) přijmout jen na základě písemné smlouvy. O všech sponzorech musí kandidující subjekt nejpozději 3 dny před volbami zveřejnit jméno, příjmení, datum narození a obec pobytu (fyzické osoby), resp. název, IČO a adresu sídla (právnické osoby). Tyto údaje pak uvádí také ve zprávě o financování kampaně, kterou musí zveřejnit do 90 dní po volbách, a ve výroční finanční zprávě za příslušný kalendářní rok. Sponzor tedy musí se zveřejněním údajů o sobě počítat. Protože zákon povinnost údaje zveřejnit přímo ukládá, strany tím neporušují pravidla ochrany osobních údajů.

Přijímání a vracení darů 

Politické strany a hnutí smí dary přijímat výhradně na tak zvaný zvláštní účet, který vedou soustavně, bez ohledu na to, zda aktuálně běží nějaká volební kampaň. Z tohoto příjmového účtu si dary mohou převést na své výdajové účty – například volební účet pro danou kampaň. Koalice dary přijímat nemohou, protože nemají právní subjektivitu (IČO) a poskytnutí, respektive přijetí daru představuje vstup do právního vztahu. Proto příjemcem daru určeného na volební kampaň koalice může být jen některá ze stran koalice.

 

Příchozí platba není automaticky darem

Vzhledem k tomu, že zvláštní účet a volební účty stran jsou transparentní a někdy je v přehledu transakcí zveřejněno i číslo účtu, nemá strana možnost zcela zabránit tomu, aby jí na účet přišla platba, kterou nesmí nebo nechce akceptovat jako dar. Samo připsání platby na účet strany ale ještě neznamená přijetí daru. Občanský zákoník stanoví pravidlo, že darování nastává teprve tehdy, když obdarovaný dar přijme. 

K přijetí daru politickou stranou dojde, pokud nastane alespoň jedna z těchto skutečností:

  1. Strana dárce vykázala v přehledu poskytovatelů darů zveřejňovaném před volbami;
  2. k příchozí transakci byla uzavřena písemná darovací smlouva;
  3. strana obdržené prostředky převedla na jiný svůj bankovní účet, nebo je vybrala do hotovostní pokladny (tedy zůstatek na účtu, na který byla platba připsána, klesl pod výši připsané částky);
  4. finanční obnos zůstal na účtu, na který byla platba připsána, i po uplynutí doby potřebné k bezodkladnému vrácení peněz, nejpozději však ke konci účetního období (tedy k 31. prosinci).

 

Jak postupovat, když strana peníze nechce nebo nesmí přijmout a co s hanlivými vzkazy

Pokud nenastala žádná z výše uvedených skutečností, není strana povinna nakládat s příchozí transakcí jako s darem. Připsané prostředky vrátí příkazci, aniž by je vykazovala ve výroční finanční zprávě. Prostředky je třeba vrátit bez zbytečného odkladu poté, co se strana o jejich připsání na účet dozvěděla, nejpozději však do konce kalendářního roku. Dobou potřebnou k bezodkladnému vrácení peněz se rozumí například doba, v jejímž průběhu strana prokazatelně vyvíjí úsilí ke zjištění identity dárce či se snaží o uzavření písemné darovací smlouvy, tak aby se příchozí platba mohla stát darem. Není-li možné peníze převést zpět příkazci, nebo má účel transakce uvedený v platebním příkazce pomlouvačný, hanlivý, difamační obsah (zejména v případě, kdy příkazce zaslal částku v zanedbatelné výši), může strana prostředky (i hromadně v jedné platbě) ve stejné lhůtě odvést do státního rozpočtu. V případě, že strana za tyto prostředky inkasovala od banky kreditní úrok, doporučuje ÚDHPSH vracenou či odvedenou částku navýšit o tento úrok.

 

Co dělat, když strana chce vrátit dar, který přijala legálně

Pokud strana už dar přijala (čili nastala některá ze čtyř okolností uvedených výše) a z nějakého důvodu ho chce vrátit (například na dárce “prasklo” něco, s čím strana nechce být spojována), je třeba postupovat podle pravidel pro odstoupení od smlouvy podle Občanského zákoníku (§§ 2001 až 2005). Zákon o sdružování, ani volební zákony totiž tuto situaci neupravují. 

Přijetí i vrácení daru uvede strana v příslušných výročních finančních zprávách (případně ve zprávách o financování kampaně) . Vrácené dary se vykazují jako záporné částky. Není-li odstoupení od darovací smlouvy možné, může strana s prostředky naložit jinak dle svého uvážení (obvyklé je například poukázat je na veřejně prospěšný účel). V případě, že strana za přijaté dary inkasovala od banky kreditní úrok, doporučuje se vracenou či odvedenou částku navýšit o tento úrok.

 

Co když strana přijala dar v rozporu se zákonem?

K přijetí daru v rozporu se zákonem dojde zejména tehdy, pokud prostředky byly poukázány na jiný než zvláštní účet, o dárci nejsou známy zákonem požadované informace, částka přesahující 1.000 Kč nebyla poskytnuta na základě předem uzavřené písemné darovací smlouvy, dárcem je osoba uvedená v § 18 odst. 1 zákona o sdružování (zákon č. 424/1991 Sb., v platném znění), nebo by součet darů od jednoho dárce (včetně osob ovládajících a ovládaných) přesáhl v kalendářním roce 3 mil. Kč.

Vracení darů nebo bezúplatných plnění přijatých v rozporu se zákonem upravuje zákon o sdružování. Strany jsou povinny takové dary vrátit nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém jej získaly, a to včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení. Není-li vrácení možné, odvedou v téže lhůtě částku do státního rozpočtu. Jedná-li se o bezúplatné plnění, vracejí strany dárci (případně odvádějí do státního rozpočtu) sumu odpovídající hodnotě bezúplatného plnění. Také v tomto případě strana přijetí i vrácení daru uvede v příslušných výročních finančních zprávách (případně ve zprávách o financování kampaně).

Dary odváděné do státního rozpočtu se poukazují na účet ČNB č. 19-63429621/0710.

 
Jak předejít problémům s přijímáním darů

Ke své činnosti mohou použít jen dary, u kterých znají identitu sponzora v rozsahu, který požaduje zákon. Doporučujeme proto stranám a hnutím zavést procesy, které zajistí, že zájemce o sponzorování o sobě potřebné údaje sdělí ještě před tím, než provede platební příkaz (například na webu strany vyplní formulář). V rámci těchto procesů je vhodné zjistit také předpokládanou výši daru a v případě, že přesáhne 1.000 Kč, vygenerovat povinnou darovací smlouvu. Smlouva musí být písemná, zákon ale nepřikazuje fyzický (osobní) podpis, proto (v souladu s občanským zákoníkem) platí, že písemná forma je zachována i při jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Doporučujeme rovněž, aby sponzor v rámci těchto procesů bez ohledu na výši daru prohlásil, že jím poskytnuté identifikační údaje jsou správné.

 

Zveřejnění dárců

Nejpozději 3 dny přede dnem voleb musejí strany, hnutí a koalice zveřejnit na webu s informacemi o financování kampaně údaje o všech sponzorech, jejichž dar využily nebo ještě plánují využít na úhradu výdajů kampaně (faktury lze platit až do 90 dní po volbách). Vedle finančních darů se stejným způsobem uvádí také bezúplatná plnění. O všech podporovatelích je nutné zveřejnit zveřejnit jméno, příjmení, datum narození a obec pobytu (fyzické osoby), resp. název, IČO a adresu sídla (právnické osoby). Strany, hnutí a koalice mohou pro evidenci darů využít internetovou aplikaci pro vyhotovování zpráv, kterou provozuje ÚDHPSH. Ke splnění povinnosti zveřejnit dárce v tom případě stačí umístit na své stránky s informacemi o financování kampaně unikátní odkaz, který kandidující subjekty naleznou na úvodní straně po přihlášení do aplikace. Aplikace automaticky zajistí, že pod tímto odkazem se v rozhodný okamžik (půlnoc z pondělka na úterý ve volebním týdnu) pro veřejnost zobrazí všichni sponzoři, které strana v aplikaci do té doby zaevidovala (současně data v aplikaci zůstanou pro pozdější zprávu o financování kampaně).

Po uplynutí třetího dne pře dnem voleb již strany, hnutí a koalice nesmějí na kampaň využít žádné sponzorské příspěvky, u nichž do tohoto dne nezveřejnily požadované informace. Neznamená to, že strany a hnutí nemohou nadále přijímat dary, avšak tyto dary nemohou už být převedeny na volební účet (mohou být použity například na běžný provoz strany). Doporučujeme proto stranám a hnutím, aby stanovily a svým podporovatelům oznámily nejzazší termín, do kdy je možné poskytnout podporu, pokud sponzor požaduje, aby jeho dar byl použit na volební kampaň. Termín by měly stanovit tak, aby stihli identitu sponzora zaevidovat a zveřejnit. Dále doporučujeme, aby strany, hnutí a koalice “pro jistotu” vykázaly před volbami více sponzorů, než bude třeba k úhradě volebních výdajů. V závěrečné zprávě o financování kampaně, kde se již uvádí skutečně využité sponzorské prostředky, může být uvedeno méně osob, než bylo vykázáno před volbami, ale nemohou žádné přibýt.

Specifická pravidla pro koalice

Koalice nemají právní subjektivitu a nemohou tak vstupovat do právních vztahů. Nemohou svým jménem například zřídit účet v bance, zaplatit internetovou doménu, vést účetnictví či přijímat dary a bezúplatná plnění. Proto platí, že pokud zákon ukládá koalicím, aby učinily nějaký úkon, a k tomuto úkonu je třeba mít právní subjektivitu (IČO), musí jej za koalici učinit některá ze stran koalice. Doporučuje se tedy, aby se strany koalice dohodly (nejlépe písemně), která ze stran bude úkony vyžadující právní subjektivitu za koalici vykonávat. Situace usnadní, pokud všechny takové úkony bude za koalici vykonávat jedna strana či hnutí, zákon ale nebrání tomu, aby si zodpovědnost za jednotlivé úkony mezi sebe jednotlivé strany koalice rozdělily.


Dary pro koalici

Příjemcem či poskytovatelem daru za koalici může být jen některá ze stran koalice. Jedná-li se o finanční dar, musí jej strana koalice přijmout na svůj zvláštní účet. Údaje o všech dárcích a poskytovatelích bezúplatných plnění ve prospěch koalice prostřednictvím stran koalice, jejichž dary a bezúplatná plnění byly koalicí v kampani využity, musejí být uvedeny jak v koaličním přehledu sponzorů zveřejňovaném tři dny před hlasováním, tak ve zprávě o financování volební kampaně.

Strana koalice, která zřídila pro koalici volební účet koalice a vede její účetnictví v dané kampani, nemůže ve prospěch koaliční kampaně poskytovat bezúplatná plnění. Jak vyplývá z předchozího bodu, při absenci právní subjektivity koalice by v takovém případě byla příjemcem bezúplatného plnění sama strana, která vede koalici účetnictví. Sama sobě strana bezúplatné plnění poskytnout nemůže. Proto strana, která vede účetnictví koaliční kampaně, může výdaje kampaně hradit pouze penězi. 


Platby v rámci koalice

Příspěvky jednotlivých stran koalice (které za koalici nezřídily účet a nevedou koaliční účetnictví) na koaliční volební kampaň mohou být poskytnuty dvěma způsoby.

  1. Buď mají podobu daru poskytnutého té straně koalice, která zřídila volební účet a vede volební účetnictví, jinou stranou koalice. V takovém případě je třeba dodržet všechny náležitosti, které se s darováním politické straně či hnutí pojí: darovací smlouva (u hodnot nad 1.000 Kč), převod peněz na zvláštní účet, vykázání dárce přijímající stranou před volbami i ve výroční finanční zprávě (poskytovatelem daru bude strana, která prostředky zaslala), limit 3 mil. Kč na rok
  2. Nebo mohou jednotlivé strany koalice prostředky zasílat přímo na volební účet koalice, a to ze svého zvláštního nebo provozního účtu. V takovém případě se jedná o provozní výdaj strany, nikoliv o dar. Přestože jde o provozní výdaj, zahrne se ve výroční finanční zprávě do kolonky výdaje na volby. Na volební účet koalice mohou prostředky zasílat pouze jednotlivé strany koalice, nikoliv sponzoři. Současně ale musí koalice vykázat jak před volbami, tak ve zprávě o financování kampaně všechny podporovatele kampaně – to znamená, že pokud strana koalice poukáže na volební účet prostředky, které sama získala jako dary, musí zákonem požadované informace o příslušných dárcích poskytnout ke zveřejnění straně, která je v rámci koalice odpovědná za zveřejnění údajů o dárcích a poskytovatelích bezúplatných plnění 3 dny přede dnem voleb, resp. straně, která za koalici vypracovává zprávu o financování volební kampaně.

Podle volebního zákona jsou za případný přestupek v souvislosti s transparentností a financováním kampaně zodpovědné všechny politické strany a politická hnutí zastoupené v koalici. Případný přestupek bude tedy ÚDHPSH řešit se všemi subjekty koalice. Je na dohodě stran a hnutí tvořících koalici, jakým způsobem upraví a vypořádají vztahy mezi sebou a stanoví v rámci koalice zodpovědnost za plnění zákonných povinností.

Povinnosti po skončení kampaně

Pro účastníky kampaně volby oznámením výsledků nekončí, kandidující subjekty i registrované třetí osoby mají další povinnosti. Tato pasáž shrnuje pravidla pro strany (hnutí) a koalice. Povinnosti registrovaných třetích osob jsou uvedeny v kapitole Agitace bez vědomí kandidujícího uskupení.

 

Volební účetnictví a zpráva o financování kampaně

Dnem, kdy jsou ve Sbírce zákonů zveřejněny konečné výsledky voleb, začíná kandidujícím subjektům běžet 90 denní lhůta, během které musejí dokončit účetnictví kampaně a vyhotovit zprávu o financování kampaně. V této lhůtě dále musejí volební účetnictví a zprávu o financování kampaně předložit ÚDHPSH a zprávu (nikoliv účetnictví) zveřejnit na svých stránkách s informacemi o financování kampaně.

Obsah zprávy vymezuje volební zákon v § 16d odst. 3, její podobu pak návazná vyhláška, ale pro účely vyhotovení zprávy je nejvhodnější využít internetové aplikace ÚDHPSH. Registrované politické strany a hnutí mají přihlašovací údaje do aplikace od úřadu k dispozici. Koalicím je úřad vystaví, jakmile budou jejich kandidátní listiny zaregistrovány (na požádání tak může učinit i dříve). 

Povinnost zprávu zveřejnit může kandidující subjekt splnit tak, že na své stránky umístí unikátní odkaz, který je k dispozici na úvodní straně aplikace po přihlášení.

Využití aplikace rovněž usnadňuje předložení zprávy úřadu – probíhá prostým uzavřením zprávy. Aplikace do zprávy umístí časové razítko a zajistí okamžité odeslání na podatelnu úřadu. Současně je zpráva automaticky zveřejněna na webu úřadu.

Obdobným způsobem lze úřadu předložit také volební účetnictví. Pomocí internetového nástroje, který je dostupný zde, se strana (hnutí) nebo kolice identifikuje svými přihlašovacími údaji a účetnictví nahraje přímo na server úřadu. Automaticky je s časovým razítkem odesláno na podatelnu. Volební zákon stanovuje, že kandidující subjekt musí předložit “veškeré účetnictví týkající se kampaně”. ÚDHPSH svým metodickým stanoviskem vymezil, co konkrétně má být předloženo. Výčet naleznete pod tímto odkazem.

Pokud kandidující subjekt internetovou aplikaci využít nechce, má k dispozici listinný formulář. Musí jej, spolu s účetnictvím, doručit úřadu obvyklými způsoby. Podle § 97 volebního zákona není třeba dodržet zásady doručování podle správního řádu.

 

Volební účet a jeho zůstatek

Do 90 dní po skončení kampaně lze ještě z volebního účtu hradit volební výdaje. Kandidující subjekt může za tím účelem na volební účet poukazovat jen peníze od sponzorů, které vykázal před volbami, nebo prostředky, které nepochází z darů. Po předložení zprávy o financování kampaně a uzavření účetnictví už s nevyužitými finančními prostředky na volebním účtu nelze nakládat, a to  nejméně po dobu 180 dní ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb. Pokud ÚDHPSH s účastníkem voleb zahájí správní řízení ve věci porušení pravidel financování volební kampaně, nesmí subjekt s těmito finančními prostředky nakládat až do skončení tohoto řízení. 

Po uplynutí 180 denní lhůty (nebo po ukončení správního řízení) začíná běžet lhůta 60 dní, během které musí být nevyužité finanční prostředky převedeny z volebního účtu na jiný účet strany (hnutí). U koalic se zbylá částka dělí dle dohody, případně rovným dílem, pokud strany dohodu neuzavřely. Zbylé finance na volebním účtu lze také použít na případnou úhradu pokuty uložené za přestupek týkající se porušení pravidel financování volební kampaně.

Samotný volební účet sice kandidující subjekt rušit nemusí, nemůže jej ale použít v jiných volbách. Platí pravidlo nové volby – nový volební účet.

 

Lhůty, formuláře a odkazy

 

Lhůty
 

5. leden 2021

Zřídit volební účet (strany, hnutí, koalice).

 

5. října 2021 *

Nejzazší lhůta pro zveřejnění údajů o sponzorech (strany, hnutí, koalice).

 

22. říjen 2021 *

Nejzazší lhůta pro zveřejnění výdajů kampaně registrované třetí osoby.

 

10. leden 2022 *

Nejzazší lhůta pro zveřejnění zprávy o financování kampaně a její předložení ÚDHPSH  (strany, hnutí, koalice).

 

10. leden 2022 *

Nejzazší lhůta pro předložení účetnictví kampaně ÚDHPSH (strany, hnutí, koalice).

 

12. leden 2022 *

Lhůta, do kdy registrované třetí osoby musí ponechat zveřejněný přehled výdajů.

 

10. duben 2022 *

Lhůta, do které strany, hnutí, koalice nesmí nakládat se zbylými penězi na volebních účtech (kromě placení pokut ÚDHPSH)

 

9. červen 2022 *

První den, kdy je možné zrušit volební účet (strany, hnutí, koalice).

 

8. srpen 2022 *

Nejzazší lhůta pro zrušení volebního účtu (strany, hnutí, koalice).

 

12. října 2026 *

Do tohoto dne musejí registrované třetí osoby uchovávat výpisy z volebního účtu.

*) Odhad – platí za předpokladu, že výsledky voleb budou oznámeny v úterý po volbách (jako obvykle).

 

Odkazy

 

ÚDHPSH

https://www.udhpsh.cz/

 

Zákon o sdružování v politických stranách (hnutích)
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-424

 

Volební zákon
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-247

 

Oznámení o financování kampaně a zřízení účtu (kandidující)
https://registrace.udhpsh.cz/ps-2021

 

Oznámení o financování kampaně a zřízení účtu (třetí osoby)
https://registrace.udhpsh.cz/reg/tofzvu/2021ps

 

Žádost o registraci třetí osoby
https://registrace.udhpsh.cz/treti-osoby/2021ps

 

Aplikace pro zprávy o financování kampaně
https://zpravy.udhpsh.cz/prihlasit

 

Odeslání volebního účetnictví
https://udhpsh.cz/send_app/ucetnictvi_send.php

 

Přehled volebních účtů (kandidující)
https://registrace.udhpsh.cz/seznam/ofzvu/2021ps

 

Přehled volebních účtů (třetí osoby)
https://registrace.udhpsh.cz/seznam/tofo_topo/2021ps