Kategorie:

Znění otázky z webu ÚDHPSH:

Představují služby poradců, marketérů, expertů na PR a sociální sítě atp. náklady kampaně?

Odkaz na web ÚDHPSH: metodické stanovisko 20

Naše kopie (převzato z webu úřadu):

Volební zákon v § 16, § 16b a § 16c říká, že volební kampaní se rozumí jakákoliv propagace kandidujícího politického subjektu a jeho kandidáta, za kterou se platí, že financování volební kampaně zahrnuje veškeré výdaje na volební kampaň ocenitelné v penězích a že k úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu. Využívání služeb poradců, marketérů, expertů na PR a sociální sítě a podobně, které slouží k propagaci daného kandidujícího subjektu či jeho kandidátů, lze považovat za integrální součást volební kampaně. Nespatřujeme tedy žádný zákonný důvod, který by nás opravňoval k vyjmutí těchto nákladů stran z nákladů kampaně. Využívání služeb externích poradců však není vždy tímtéž jako využití stálých zaměstnanců či osob v obdobném postavení, jejichž pracovní náplň zahrnuje i nevolební agendu, v průběhu volební kampaně.

V případě, že jde o služby, které strana pořizuje externě (na zakázku od firem, podnikajících fyzických osob či formou dohody o provedení práce, smlouvy o dílo atp.), s výjimkou stálé pozice tiskového mluvčího, jsou tyto služby nákladem kampaně jako každá jiná nakoupená služba či zboží. Nehraje přitom roli, zda strana tuto zakázku zadala před zahájením kampaně, po zahájení kampaně či zda jde dokonce o trvalou spolupráci. Strana takovému zhotoviteli zadává (byť periodicky) zakázku na činnosti spojené s její propagací a zhotovitel straně za tyto konkrétní služby vystavuje faktury (případně inkasuje odměnu ze smluvního vztahu). Tyto výdaje musí strana zaúčtovat na vrub nákladů kampaně a hradit je z volebního účtu. V případě souběhu více kampaní (například sněmovní a prezidentské) musí být služby zhotovitele fakturovány a evidovány odděleně pro každou z běžících kampaní, tak aby nedocházelo ke zkreslení nákladů na některou kampaň.

V případě, že strana trvale zaměstnává pracovníka, jehož pracovní náplní je výhradně zajišťování politického marketingu, působení na sociálních sítích a podobně, nahlíží se na mzdové náklady tohoto zaměstnance stejně jako u externího nákupu služeb, tzn. v době volební kampaně jsou výdaje spojené s tímto zaměstnancem nákladem kampaně. Pokud jsou k práci na kampani využiti stálí zaměstnanci strany či osoby v obdobném postavení, jejichž pracovní náplň zahrnuje i jinou agendu než propagaci strany (spadají sem typicky i tiskoví mluvčí), považujeme za náklad kampaně situaci, kdy tomuto zaměstnanci budou za práci na kampani nad rámec obvyklé pracovní náplně vypláceny odměny, nebo dojde z důvodu vyššího pracovního nasazení ke zvýšení pracovního úvazku spojeného se zvýšením mzdy. Rozdíl oproti běžné mzdě takového zaměstnance je považován za náklad kampaně a měl by být zaúčtován obdobně, jako jsme uvedli výše. V případě, že zaměstnanec strany se na kampani podílí nad rámec svých běžných pracovních povinností bez nároku na odměnu, nahlíží se na něj jako na dobrovolníka (stanovisko k využití dobrovolníků viz otázka 21). V této souvislosti považujeme za vhodné upozornit, že náš úřad vykonává dohled nad hospodařením stran soustavně, tedy i v době mimo volební kampaně, a že v rámci takovýchto kontrol bude úřad zajímat mimo jiné otázka, zda nákup služeb marketérů, poradců a podobně nebyl skryt za dočasné přijetí osoby zhotovitele do pracovního poměru.