Odkaz na web ÚDHPSH: metodické stanovisko 12
Naše kopie (převzato z webu úřadu):
Volební zákon operuje v § 16 a následných ustanoveních s pojmy “kandidující politická strana, politické hnutí a jejich kandidáti”, stanovuje jim některé povinnosti a nahlíží na ně jako na aktéry volební kampaně. Volební kampaň je přitom vyhlášena publikací rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb ve Sbírce zákonů. Podle § 31 odst. 3 zákona o volbách do Parlamentu se však kandidátní listiny ve volbách do Poslanecké sněmovny podávají nejpozději do 66 dní před konáním voleb příslušnému krajskému úřadu. Obdobně se podle § 60 odst. 4 zákona o volbách do Parlamentu podávají ve volbách do Senátu nejpozději do 66 dní před konáním voleb přihlášky k registraci příslušnému pověřenému obecnímu úřadu. Lze tedy vůbec před registrací kandidátních listin resp. přihlášek k registraci hovořit o kandidátech, kandidujících stranách, potažmo volební kampani?
Při odpovědi na otázku, od kdy je třeba na (potenciálního) uchazeče o zvolení nahlížet jako na kandidáta ve smyslu pravidel volební kampaně, je třeba rozlišovat mezi uchazečem samým (příp. subjektem, který jej do voleb vysílá), a mezi další, „třetí“ osobou. Zatímco kandidát a subjekt, za který hodlá kandidovat, sám určuje své jednání a vědomě koncipuje kampaň, třetí osoba nemusí být v nahlížení na ně vázána tím, že se prezentují jako uchazeči o zvolení, až dokud vůli kandidovat neprojeví podáním kandidátní listiny a dokud ji příslušný orgán neregistruje a rozhodnutí o registraci nezveřejní na úřední desce. Jinými slovy: zatímco kandidát a jeho politický subjekt jsou pravidly kampaně vázáni už od vyhlášení voleb, dalším osobám vzniká povinnost jednat podle zákona (tedy registrovat se a splnit další související povinnosti registrovaných tzv. třetích osob, v případě, že chtějí bez vědomí kandidujících subjektů agitovat) až po zveřejnění registrace kandidátních listin.
1) Pokud jde o kandidáty a jejich politické subjekty, platí, že o nich lze jako o kandidujících stranách, hnutích a kandidátech hovořit již před registrací kandidátních listin. Kandidátní listiny jsou podávány a registrovány u různých kandidujících subjektů v různých časech (na jednotlivých krajských úřadech), nikoliv jednotně. Výklad, že by se politická strana, která kandidovat hodlá, ale ještě nepodala kandidátní listinu, resp. její listina ještě nebyla registrována, musela dočasně registrovat jako třetí osoba ve smyslu § 16e zákona o volbách do Parlamentu, je též absurdní, a navíc rozporný s § 16a odst. 1 zákona o volbách do Parlamentu. Definice volební kampaně je vázána především na časové hledisko: § 16 odst. 3 označuje za počátek regulované kampaně den vyhlášení voleb. Jde tedy o start kampaně pro všechny kandidující subjekty zároveň. Jiný výklad by mohl znamenat výrazné zkrácení doby regulované volební kampaně a netransparentní využívání finančních prostředků za účelem volební propagace..
Regulace kampaně se tedy na kandidující subjekty vztahuje již dnem vyhlášení voleb, nikoliv až jejich faktickou registrací. Obdobná konstrukce je užita také v §16a zákona o volbách do Parlamentu, podle něhož už po pěti dnech od vyhlášení voleb vznikají kandidujícím subjektům povinnosti – například oznámit zřízení volebního účtu apod. To vše v době, kdy ještě nemohlo dojít k registraci kandidátní listiny resp. přihlášky k registraci (přesto § 16a o volbách do Parlamentu hovoří o kandidující politické straně, politickém hnutí, koalici nebo nezávislém kandidátovi).
Celkově tak je třeba rozlišovat mezi „kandidátem“ a „registrovaným kandidátem“. Zastáváme stanovisko, že pravidla pro vedení kampaně se vztahují právě již toliko na „kandidáta“. Vstup do kampaně probíhá už faktickým jednáním v době po vyhlášení voleb – tj. vstupem do veřejného prostoru, který je provázen materiálními náklady na propagaci, a to mnohdy řadu měsíců před podáním kandidátní listiny resp. přihlášky k registraci. Právně uchopitelným vstupem do (již regulované části) kampaně pak je nesporně zřízení volebního účtu (a dalších náležitostí).
2) Třetí osoby nejsou povinny předjímat úmysly jednotlivých potenciálních kandidátů a jejich politických subjektů, i kdyby se jevilo jako nepochybné, že se voleb hodlají účastnit. Třetím osobám, které hodlají agitovat ve prospěch nebo v neprospěch kandidátů, stran, hnutí, koalic nebo nezávislých kandidátů bez jejich vědomí, vzniká povinnost registrovat se a plnit povinnosti registrovaných třetích osob až poté, co příslušný správní orgán pravomocně rozhodně o registraci kandidátních listin resp. přihlášek k registraci pro dané volby a rozhodnutí o registraci zveřejní na úřední desce, tj. 49. den přede dnem voleb.
