Stávající znění

Strana a hnutí odpovídají za své závazky celým svým majetkem. Členové strany a hnutí za závazky strany a hnutí ani neodpovídají ani neručí.

Stávající znění

Strana a hnutí nesmějí vlastním jménem podnikat.

Stávající znění

Strana a hnutí mohou založit obchodní společnost nebo družstvo nebo se účastnit jako společník nebo člen na již založené obchodní společnosti nebo družstvu jen tehdy, je-li výlučným předmětem jejich činnosti:

Stávající znění

Strana a hnutí mohou založit nebo být členem jednoho politického institutu; politickým institutem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkumná, publikační, vzdělávací nebo kulturní činnost v oblasti

Stávající znění

Politický institut musí způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejňovat veškeré výsledky své činnosti podle odstavce 4, jejichž povaha to umožňuje.

Problémy stávajícího znění

Toto ustanovení se v dohledové praxi ukázalo natolik vágní, že je jen stěží dohledovým orgánem uchopitelné. Doporučujeme alespoň elementární zpřesnění a zahájení diskuse o komplexnější/podrobnější právní úpravě politických institutů, pokud mají být předmětem dohledové činnosti Úřadu.

Navrhovaná úprava

Upravit stávající znění takto:

Politický institut musí způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejňovat na svých internetových stránkách každoročně do 1. dubna veškeré výsledky své činnosti za předchozí rok podle odstavce 4, jejichž povaha to umožňuje, spolu s účetní závěrkou za předchozí rok.

Stávající znění

Politický institut nesmí vykonávat činnost školy nebo školského zařízení podle školského zákona ani působit jako vysoká škola podle zákona o vysokých školách.

Stávající znění

Příspěvek na podporu činnosti politického institutu nelze použít na financování volební kampaně strany nebo hnutí nebo koalice anebo jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta.

Stávající znění

Příjmem strany a hnutí mohou být:

Problémy stávajícího znění a navrhovaná úprava

Volební zákony výslovně počítají s tím, že kandidáti mohou hradit výdaje kampaně. To fakticky znamená příjem strany (obvykle formou bezúplatného plnění). Dáváme ke zvážení, zda tento typ příjmu nevyčlenit zvlášť do nového písmene, protože aktuální zahrnutí pod příjmy dle písm. d) bývá matoucí v tom, že kandidáti jsou vykazováni na úrovni ostatních sponzorů.

Stávající znění

Strana a hnutí vedou účetnictví podle zvláštního zákona.3) Účetní závěrky stran a hnutí musejí být ověřeny auditorem podle zákona o auditorech. Auditora určí statutární orgán strany nebo hnutí; téhož auditora lze určit opakovaně nejvýše 5 po sobě následujících kalendářních let.

Problémy stávajícího znění

Povinnost nechat závěrky ověřit auditorem je u malých stran bez významných příjmů či výdajů a neúčastnících se žádných voleb zbytečně přísná. Společenský zájem je zde minimální, administrativní zátěž pro Úřad i tyto strany je mu neúměrná. Navrhujeme tuto povinnost ponechat jen u stran, které zřídily některý z bankovních účtů (tedy mj. měly příjmy či výdaje nad 5 tis. Kč nebo kandidovaly ve volbách, u nichž speciální zákon upravuje financování kampaně) nebo se zúčastnily komunálních voleb

Navrhovaná úprava

Upravit stávající znění takto:

Strana a hnutí vedou účetnictví podle zvláštního zákona.3) Účetní závěrky stran a hnutí, které zřídily alespoň jeden účet uvedený v § 17a odst. 2 nebo v daném účetním období podaly kandidátní listinu podle § 21 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, v platném znění, musejí být ověřeny auditorem podle zákona o auditorech. Auditora určí statutární orgán strany nebo hnutí; téhož auditora lze určit opakovaně nejvýše 5 po sobě následujících kalendářních let.

Stávající znění

Účetní závěrka obchodní korporace založené stranou nebo hnutím nebo obchodní korporace, na níž se strana nebo hnutí účastní jako společník nebo člen, musí být ověřena auditorem podle zákona o auditorech. Téhož auditora pro ověření účetní závěrky podle věty první lze určit nejvýše 5 po sobě následujících kalendářních let.

Stávající znění

Strana a hnutí nesmějí vlastnit majetek mimo území České republiky.

Stávající znění

Strany a hnutí a politické instituty používají ke své činnosti pouze finanční prostředky vedené na účtech u banky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz nebo u pobočky zahraniční banky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz na území České republiky. To neplatí, jde-li o výdaje nepřevyšující částku 5000 Kč; tyto výdaje lze hradit v hotovosti.

Problémy stávajícího znění

Ustanovení zakládá nelogický vztah mezi příjmovou a výdajovou částí hospodaření stran. Výdaje do 5 tis. Kč lze hradit hotově, avšak toto ustanovení nedává smysl, neboť výdaj nemůže nastat, pokud předtím nenastal příjem. A příjem byť jediné koruny vyžaduje zřízení účtu (jinak strana nemůže peníze „použít ke své činnosti“)

Navrhovaná úprava

Upravit stávající znění takto:

Strany a hnutí, jejichž příjmy nebo výdaje převyšují v kalendářním roce částku 5000 Kč, a politické instituty používají ke své činnosti pouze finanční prostředky vedené na účtech u banky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz nebo u pobočky zahraniční banky, platební instituce nebo instituce elektronických peněz na území České republiky. To neplatí, jde-li o Vvýdaje nepřevyšující částku 5000 Kč; mohou strany a hnutí tyto výdaje lze hradit v hotovosti.

Stávající znění

Strany a hnutí a politické instituty vedou oddělené účty pro

Problémy stávajícího znění

Viz odst. 1.

Navrhovaná úprava

Upravit stávající znění takto:

Strany a hnutí, kterým vznikla povinnost vést účty podle odst. 1, a politické instituty vedou oddělené účty pro

Stávající znění

Finanční prostředky podle odstavce 2 písm. a) vedou strany a hnutí a politické instituty na zvláštním účtu umožňujícím bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí na těchto účtech (dále jen „zvláštní účet“).

Stávající znění

Strany a hnutí a politické instituty sdělí Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad“) bez zbytečného odkladu číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu6), na němž vedou finanční prostředky podle odstavce 2 písm. d); na základě výzvy Úřadu pak číslo nebo jiný identifikátor účtu, na němž vedou finanční prostředky podle odstavce 2 písm. b).

Problémy stávajícího znění

Při výkonu dohledové činnosti potřebuje Úřad prověřit finanční pohyby na všech účtech, jinak není možné, aby posoudil údaje zveřejňované ve zprávách (výroční finanční zpráva, zprávy o financování kampaně). Standardně proto Úřad všechny strany vyzývá ke sdělení účtu dle odst. 2 písm. b). Jedná se o zbytečnou administrativní zátěž, navrhujeme ustanovení o výzvě Úřadu vypustit.

Navrhovaná úprava

Upravit stávající znění takto:

Strany a hnutí a politické instituty sdělí Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad“) bez zbytečného odkladu číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, na němž vedou finanční prostředky podle odstavce 2 písm. d); na základě výzvy Úřadu pak číslo nebo jiný identifikátor účtu, na němž vedou finanční prostředky a podle odstavce 2 písm. b).

Stávající znění

V platebním příkaze, jímž strana a hnutí a politický institut nebo jiná osoba žádá o provedení platební transakce ve prospěch nebo k tíži zvláštního účtu, musí být uveden účel platební transakce.

Problémy stávajícího znění

1) Platební příkaz je pokyn bance k provedení transakce. Veřejnost nemá k platebnímu příkazu přístup a Úřad je nucen si platební příkazy vyžadovat od bank, aby splnění této povinnosti mohl ověřit. Jedná se o zbytečnou administrativní zátěž. Původní smysl ustanovení byl v tom, aby účel transakce byl součástí přehledu platebních transakcí na zvláštním účtu. Ne všechny informace z platebního příkazu se zobrazují v tomto přehledu.

2) Uváděné účely transakce jsou často nicneříkající, jedná se o poznámky typu „převod prostředků“. V jiných případech jsou pak jako účel transakce uváděny dehonestující vzkazy a obdobná irelevantní sdělení. V praxi Úřad řešil vklady darů přes poštovní poukázku, u nichž se jako odesílatel zobrazuje Česká pošta, nebo případy, kdy majitel účtu tvrdil, že není dárcem, pouze byl jeho účet k darování použit. Navrhujeme proto zpřesnění.

3) V praxi přibývají platformy skupinového financování (vybírání darů pomocí crowd-fundingu), u nichž je navržené řešení nereálné a proto se na něj v návrhu vztahuje výjimka (povinnost evidovat a vykazovat každého individuálního dárce ve zprávách tím však není dotčena.)

Navrhovaná úprava

Upravit stávající znění takto:

V platebním příkaze, jímž strana a hnutí a politický institut nebo jiná osoba žádá o provedení platební transakce ve prospěch nebo k tíži zvláštního účtu, musí být uveden účel platební transakce, obsahující, není-li příkazcem platforma skupinového financování, zejména jméno a příjmení dárce, pokud je jím fyzická osoba, a identifikační číslo, je-li dárcem právnická osoba. Uvedený účel transakce musí být součástí přehledu platebních transakcí na zvláštním účtu, přístupný třetím osobám dle odst. 3.

Stávající znění

Poskytovatel platebních služeb, u něhož je veden zvláštní účet strany, hnutí nebo politického institutu, je povinen umožnit třetím osobám nahlížet do historie platebních transakcí zpětně za období posledních 3 let.

Problémy stávajícího znění

V praxi dochází k tomu, že s úpravami v internetovém bankovnictví, které banky poměrně často aktualizují, přestávají být sdělené odkazy funkční. Strany se o změně odkazu od bank nedozvídají a na nefunkčnost internetové adresy se obvykle přijde až po nějaké době náhodou. Viz též poznámka k odst. 3.

Navrhovaná úprava

Upravit stávající znění takto:

Poskytovatel platebních služeb, u něhož je veden zvláštní účet strany, hnutí nebo politického institutu, je povinen umožnit třetím osobám nahlížet do historie platebních transakcí zpětně za období posledních 3 let a oznámit straně, hnutí nebo politickému institutu každou změnu adresy internetové stránky, na které je zpřístupněn přehled platebních transakcí na zvláštním účtu.

Stávající znění

Adresu internetové stránky, na které je zpřístupněn přehled platebních transakcí na zvláštním účtu, oznámí strany a hnutí a politické instituty Úřadu, který adresu zveřejní na svých internetových stránkách.

Problémy stávajícího znění

Viz poznámka k odst. 2.

Navrhovaná úprava

Upravit stávající znění takto:

Adresu internetové stránky, na které je zpřístupněn přehled platebních transakcí na zvláštním účtu, a každou její změnu oznámí strany a hnutí a politické instituty bez zbytečného odkladu Úřadu, který adresu a každou její změnu zveřejní na svých internetových stránkách.

Stávající znění

Strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění

Problémy stávajícího znění

Pozn. není zřejmé, proč ustanovení hovoří o „jiných“ bezúplatných plněních, když darem se v praxi rozumí peněžní dar. Navrhujeme upřesnit.

Navrhovaná úprava

Upravit stávající znění takto:

Strany a hnutí nesmějí přijmout peněžní dar nebo jiné bezúplatné plnění

Navrhujeme vložit nové písmeno v tomto znění:

od právnické osoby, která ke dni uskutečnění darování neplní některou z povinností stanovených v § 8, 9 a 10 zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, v platném znění,

Stávající znění

Strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, pokud by součet všech peněžitých darů, popřípadě peněžních částek odpovídajících obvyklé ceně7) daru nebo jiného bezúplatného plnění přijatých od jedné a téže osoby přesáhl v jednom kalendářním roce částku 3000000 Kč. Za jednu a tutéž osobu se považuje i právnická osoba, která je ve vztahu k osobě podle věty první osobou ovládající nebo ovládanou. Je-li dárce nebo poskytovatel jiného bezúplatného plnění členem strany nebo hnutí, považuje se za dar nebo jiné bezúplatné plnění i členský příspěvek v částce přesahující výši 50000 Kč.

Problémy stávajícího znění

Problém tohoto ustanovení je, že strany obvykle nemají objektivně možnost zjistit o dárci dostatek informací, aby přijetí takového daru zabránily. Určit ovládající osobu jiné právnické osoby je zejména v případech rozvětvených majetkových struktur zahrnujících různé typy právnických osob velmi složitá otázka jak z právního hlediska, tak z hlediska faktického. Zjištění informací k určení ovládající osoby vyžaduje přístup do rejstříků/registrů, které nejsou vždy v plném rozsahu volně přístupné, respektive volný přístup umožňuje jen náhled na vybrané informace. Zodpovědnost za nepřekročení limitu by měla být přenesena na dárce, nikoliv na strany a hnutí

Navrhovaná úprava

Upravit stávající znění takto:

Dárce nebo poskytovatel bezúplatného plnění Strany a hnutí nesmějí straně nebo hnutí přijmout poskytnout peněžní dar nebo jiné bezúplatné plnění, pokud by součet všech peněžitých darů, popřípadě peněžních částek odpovídajících obvyklé ceně7) daru nebo jiného bezúplatného plnění poskytnutých přijatých od jednoué a téže osobouy přesáhl v jednom kalendářním roce částku 3000000 Kč. Za jednu a tutéž osobu se považuje i právnická osoba, která je ve vztahu k osobě podle věty první osobou ovládající nebo ovládanou. Je-li dárce nebo poskytovatel jiného bezúplatného plnění členem strany nebo hnutí, považuje se za peněžní dar nebo jiné bezúplatné plnění i členský příspěvek v částce přesahující výši 50000 Kč.

Stávající znění

Získají-li strany a hnutí dar nebo jiné bezúplatné plnění v rozporu s tímto zákonem, jsou povinny vrátit jej dárci, a to nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém jej získaly. Není-li vrácení možné, odvedou v téže lhůtě peněžní částku odpovídající peněžitému daru nebo jinému bezúplatnému plnění nebo obvyklé ceně7) věcného daru nebo jiného bezúplatného plnění do státního rozpočtu. Jedná-li se o peněžitý dar nebo jiné bezúplatné plnění, jsou strany a hnutí povinny vrátit jej včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení.

Problémy stávajícího znění

1) Ustanovení neřeší situaci, kdy se strana o tom, že přijala dar v rozporu se zákonem, dozví až po 1. dubnu následujícím po roce, v němž dar získala. Typickou situací je, že strana odevzdá do 1. dubna výroční finanční zprávu za předchozí rok, následně Úřad, který má na rozdíl od stan možnost zjišťovat o dárcích informace z některých veřejně nepřístupných registrů, zjistí, že byl přijat dar v rozporu se zákonem, ale strana už nemůže povinnost splnit.

2) Mimo jiné i s ohledem na předchozí bod máme za to, že není vhodné poskytovat pro vrácení daru pevný termín. Současná úprava zavádí značně odlišné podmínky pro vracení darů.  Pokud by strana přijala nezákonný dar 31. prosince, má na jeho vrácení lhůtu tři měsíce. Pokud by nezákonný dar přijala o den později, 1. ledna, má na vrácení čas tedy 15 měsíců. Fakticky tak lze legalizovat nebankovní půjčku. Řešením je stanovit lhůtu „bez zbytečného odkladu“.

3) První část třetí věty („jedná-li se o peněžitý dar nebo jiné bezúplatné plnění…“) je nadbytečná, neboť se vždy jedná o peněžitý dar nebo bezúplatné plnění.

Navrhovaná úprava

Upravit stávající znění takto:

Získají-li strany a hnutí peněžní dar nebo jiné bezúplatné plnění v rozporu s tímto zákonem, jsou povinny vrátit jej dárci, a to nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém jej získaly bez zbytečného odkladu poté, se o přijetí takového daru dozvěděly, včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení. Není-li vrácení možné, odvedou v téže lhůtě peněžní částku odpovídající peněžitému daru nebo jinému bezúplatnému plnění nebo obvyklé ceně7) věcného daru nebo jiného bezúplatného plnění do státního rozpočtu. Jedná-li se o peněžitý dar nebo jiné bezúplatné plnění, jsou strany a hnutí povinny vrátit jej včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky platné ke dni vrácení.

Stávající znění

Každý dárce musí být identifikován údaji podle § 19h odst. 1 písm. h).

Problémy stávajícího znění

Strany nemají reálnou možnost ověřit si identitu každého dárce, zvláště s ohledem na to, že písemná darovací smlouva se vyžaduje až u darů a bezúplatných plnění s hodnotou převyšující 1000 Kč (dary dle odst. 5). Navrhujeme výslovně přenést zodpovědnost poskytnutí správných údajů na dárce. (U darů dle odst. 5 již zodpovědnost na dárci fakticky leží, neboť se uzavírá písemnou smlouvu ve znění obsahujícím jeho identifikační údaje.)

Navrhovaná úprava

Upravit stávající znění takto:

Každý dárce musí být identifikován údaji podle § 19h odst. 1 písm. h). Dárce nebo poskytovatel bezúplatného plnění je povinen poskytnout straně nebo hnutí úplné a pravdivé údaje nutné pro tuto identifikaci.

Stávající znění

Dar nebo jiné bezúplatné plnění, jehož výše nebo obvyklá cena přesahuje částku 1000 Kč, může strana nebo hnutí přijmout pouze na základě písemné smlouvy.

Problémy stávajícího znění

Pozn. není zřejmé, proč ustanovení hovoří o „jiných“ bezúplatných plněních, když darem se v praxi rozumí peněžní dar. Navrhujeme upřesnit.

Navrhovaná úprava

Upravit stávající znění takto:

Peněžitý Ddar nebo jiné bezúplatné plnění, jehož výše nebo obvyklá cena přesahuje částku 1000 Kč, může strana nebo hnutí přijmout pouze na základě písemné smlouvy.

Stávající znění

uveřejňuje na svých internetových stránkách úplné výroční finanční zprávy stran a hnutí a poznatky, které z jeho činnosti vyplynuly,

Problémy stávajícího znění

Jakkoliv naše reflexe zákona nezasahuje do ustanovení o struktuře, činnosti a složení Úřadu (viz text na začátku stránky), v tomto případě činíme výjimku, neboť ustanovení přináší značnou nejasnost v rovině transparentnosti výročních zpráv. Výrazný podíl zpráv, které strany Úřadu předkládají, je neúplných. Nezveřejnit neúplné zprávy nedává z hlediska transparentnosti a informování veřejnosti smysl. Navrhujeme zveřejňovat všechny příchozí zprávy s tím, že strany, které dodaly zprávu neúplnou, Úřad vyzve k doplnění, s čímž už nyní zákon počítá.

Navrhovaná úprava

Upravit stávající znění takto:

uveřejňuje na svých internetových stránkách úplné výroční finanční zprávy stran a hnutí a poznatky, které z jeho činnosti vyplynuly,

Stávající znění

Strany a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Úřadu výroční finanční zprávu, která zahrnuje

Problémy stávajícího znění

Viz níže.

Navrhovaná úprava

Viz níže.

Upravit stávající znění takto:

zprávu auditora o ověření účetní závěrky s výrokem bez výhrad, jde-li o strany a hnutí, jejichž účetní závěrka musí být dle § 17 odst. 9 ověřena auditorem,

1) Ustanovení v praxi vede k nejasným výkladům, zda se uvádí souhrnná poskytnutá výše darů, nebo každý poskytnutý dar – navrhujeme zpřesnit.

2) Nejasná terminologie, stejně jako u připomínek výše. Nepeněžitý dar je ve výkladové praxi Úřadu bezúplatným plněním, to se však již uvádí pod písm. h). Navrhujeme z písm. g) vypustit.

Upravit stávající znění takto:

přehled o všech dárcích a jejich darech s uvedením výše každého peněžitého daru a obvyklé ceny7) nepeněžitého daru, jména, příjmení a data narození dárce; je-li dárcem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název a identifikační číslo,

1) Ustanovení v praxi vede k nejasným výkladům, zda se uvádí souhrnná poskytnutá výše bezúplatných plnění, nebo každé poskytnuté plnění – navrhujeme zpřesnit.

2) Není zřejmý důvod, proč se uvádějí bezúplatná plnění nad 50 tis. Kč.

3) Ve výkladové praxi Úřadu nemá žádné opodstatnění pojem „ostatní“ bezúplatné plnění. Strany přijímají buď peněžité dary, nebo bezúplatná plnění. Navrhujeme zpřesnit / vypustit.

Upravit stávající znění takto:

přehled všech poskytnutých ostatních bezúplatných plnění, jejichž obvyklá cena7) převyšuje částku 50000 Kč, s uvedením hodnoty každého bezúplatného plnění, a jména, příjmení a data narození poskytovatele; je-li poskytovatelem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název a identifikační číslo,

Upravit stávající znění takto:

název a sídlo politického institutu, jehož je strana nebo hnutí zakladatelem nebo členem, a výdaje vynaložené na podporu jeho činnosti minimálně ve výši včetně příspěvku na činnost politického institutu dle § 17 odst. 8 písm. j).

Stávající znění

Lhůta podle odstavce 1 je zachována, je-li nejpozději dne 1. dubna podána poštovní zásilka adresovaná Úřadu, která obsahuje výroční finanční zprávu, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence.

Problémy stávajícího znění

Předpokládá se elektronické předkládání zprávy (v praxi jde poté, co Úřad elektronickou zprávu zavedl, o převažující praxi) – navrhujeme ustanovení vypustit.

Navrhovaná úprava

Odstavec vypustit.

Stávající znění

Pokud výroční finanční zpráva nebyla stranou a hnutím předložena, vyzve Úřad stranu a hnutí do 15. dubna příslušného roku k jejímu dodatečnému předložení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.

Stávající znění

Výroční finanční zprávu předkládají strany a hnutí na předepsaném formuláři s přílohami, jehož vzor stanoví Úřad vyhláškou.

Problémy stávajícího znění

Předpokládá se výhradně elektronická verze zprávy. Viz též odst. 2.

Navrhovaná úprava

Výroční finanční zprávu předkládají strany a hnutí na předepsaném formuláři s přílohami, jehož vzor strukturu a formu předložení stanoví Úřad vyhláškou

Stávající znění

Výroční finanční zpráva je úplná, obsahuje-li všechny požadované náležitosti podle odstavce 1 a je-li předložena na předepsaném formuláři s přílohami podle odstavce 4. Je-li výroční finanční zpráva neúplná nebo údaje v ní uvedené neodpovídají zjištěním Úřadu, vyzve Úřad stranu nebo hnutí v přiměřené lhůtě k jejímu doplnění nebo odstranění nedostatků; strana a hnutí jsou povinny výroční finanční zprávu doplnit nebo její nedostatky odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 15 kalendářních dnů.

Stávající znění

Výroční finanční zpráva je veřejná. Výroční finanční zpráva je přístupná k nahlédnutí u Úřadu a na jeho internetových stránkách, na kterých ji Úřad uveřejní do 7 dnů ode dne jejího doručení Úřadu.

Problémy stávajícího znění

Vzhledem k předpokládanému výhradnímu elektronickému předkládání navrhujeme upřesnit.

Navrhovaná úprava

Výroční finanční zpráva je veřejná. Výroční finanční zpráva je přístupná k nahlédnutí u Úřadu a na jeho internetových stránkách, na kterých ji Úřad uveřejní do 57 dnů ode dne jejího doručení předložení Úřadu.